Významnou stránkou života v posledním čtvrtletí roku bývalo konání výročních trhů, které byly nejen významnou hospodářskou, ale i společenskou událostí. Povíme si tedy něco také o trzích po stránce jazykové. Říká se, že slovo trh a odvozenina tržní se významně uplatňují v dnešní slovní zásobě; vracíme se k tržnímu hospodářství, sledujeme ceny některých komodit na světových či evropských trzích. To je užití slova trh ve významu přeneseném, abstraktním, je to "obchodování". Původní konkrétní význam se ale také uplatňuje, je to "tržiště, místo prodeje", zpravidla dočasného či občasného, a to stánkového (dřív se říkalo, že trhovci se vykládají, stavějí boudy). Mimochodem - slova trhovec a trhovkyně se užívají už málo, s pejorativním příznakem, dnes se mluví o stánkařích. Něco z historie slova trh. U nás rozvoj trhů ve městech, která měla trhové právo, začal ve středověku, ale sám výraz trh je starší, praslovanský a je znám i v ostatních jazycích slovanských. Uvažuje se tu také o možné souvislosti s asyrsko-babylonským slovem tangaru - "kupec". Města z trhů bohatla, zvláště z těch podzimních - výročních, tedy jarmarků (podle německého Jahrmarkt). První zprávu o rušném tržišti v Praze dal v 10. století Ibrahím ibn Jakúb, židovský obchodník z arabského Španělska. O trzích v Čechách v době pozdější svědčí místní jména: Trhové Sviny, Trhový Štěpánov nebo Trhová Kamenice, na Slovensku jména Trhovec, Trhoviště nebo Trhové Mýto, v Polsku Nowy Targ; že byl pro trh vymezen určitý den v týdnu, dosvědčují místní jména Úterý nebo Sobotka, na Slovensku třeba Dunajská Streda nebo Rimavská Sobota. O konání trhů vypovídají i jména ulic a náměstí: v Praze byl do roku 1848 Koňský trh (dnes Václavské náměstí) i Dobytčí trh (Karlovo náměstí). Dodnes máme v Praze trh Ovocný, Uhelný a Tržiště, v Brně Zelný trh.
         S rozvojem výroby a obchodu v moderní době se začaly pořádat i veletrhy, což ovšem není jen trh velký, ale speciální záležitost výstavní, trh "ve velkém" - podle oborů (např. strojní, knižní veletrh). U nás se poprvé mluví o veletrhu r. 1875 v časopisu Lumír, v článku nadepsaném Veletrh plzeňský. Slovo jarmark už používáme spíše citátově, o trhu v stylu doby minulé (často dnes bývá pořádán k výročí, o pouti nebo posvícení staročeský jarmark).
         Jako expresivní výraz se slovo jarmark dostalo i do rčení o místě, kde je rušno, hodně hluku a lidí - jako na jarmarce. Stejná přirovnání má i němčina a angličtina, zatímco ruština tu užívá slova z Orientu (přišlo z perštiny) - šum kak na bazare. K nám se z ruštiny dostalo slovo bazar také - jako název obchodu s použitým zbožím. Dnes už platí jen o autech - autobazar, jinak se vracíme ke starému výrazu vetešnictví. Speciálním označením pro trhový prodej veteše je bleší trh, pro trh neoficiální a pro nepoctivé obchodování se užívá spojení černý trh - v angličtině stejně: black market. Anglické slovo market proniká v nových spojeních i k nám, jsou to všechny ty super- a hypermarkety, jak nazýváme prodej soustředěný do velkých center na okrajích měst.
         Stejně jako kdysi přejaté německé jarmark i toto anglické market a marketing ("výzkum trhu") směřují ke stejnému východisku - k latinskému mercatus "trh".
         Přesto ale, až nastane čas trhů - havelských, mikulášských a pak i vánočních, bude to tradiční trh, označení market se hodí pro jiný typ prodeje.

Jaroslava Hlavsová