Se sčítáním lidu v České republice se pochopitelně zvýšila frekvence dvou přejatých slov: statistika a census. První je běžné, a to natolik, že v lidovém podání koluje ironická definice, že je to "přesný součet nepřesných čísel". My si ale raději připomeneme významy náležité. Tedy statistika je jednak obor, který se zabývá zkoumáním a kvantitativní charakteristikou hromadných jevů, jednak je to číselná evidence hromadných jevů, např. statistika výskytu chřipkových onemocnění, dopravních nehod nebo - aktuálně - statistika obyvatelstva (po všech jeho stránkách). Při výzkumu se dbá na to, aby byla zajištěna reprezentativnost, tj. schopnost představovat sledovaný soubor. Ta může být porušena právě špatně nebo nepřesně, neúplně vyplněnými údaji v dotazníku pro sčítání lidu, čili census. Ještě k původu obou slov: statistika je odvozena od slova statisticus (už ze středověké latiny) a to od latinského status (stav), odvozeného od slovesa stare (státi).
         Slovo census je také původem latinské, je odvozeno od slovesa censere "oceňovat, hodnotit", protože toto sčítání římských občanů sloužilo k daňové a vojenské evidenci mužů vždy po pěti letech. Prováděli ho vysocí úředníci, tzv. censoři. (Zajímavé je, že se slovem census a slovesem censere souvisí i naše slovo činže, zdánlivě nepřejaté, domácí. Ve staré češtině znělo činž a ve staré němčině zins - to už je pak zvukově výrazu census bližší.
         Ještě k slovu census dodáme, že v některých evropských zemích má ten výraz i další význam - je to souhrn podmínek pro nabytí plných občanských práv, zvláště pro získání práva volebního.
         Nakonec ještě dodám vysvětlení několika výrazů, na které se občas posluchači ptají. Do dnešního výkladu slov latinských se totiž také trochu řadí. Jsou to poněkud zastarávající, ale dříve dosti časté příslovečné výrazy quasi, alias a vulgo. Nejprve tedy latinské quasi (dnes je můžeme psát i počeštěně kvazi); znamená "skoro, jako kdyby, přibližně, zdánlivě takový". Užívá se jako první část složenin, kterým dává právě poslední význam: zdánlivě takový, tedy: kvazivědecký je jen zdánlivě vědecký, podobně třeba kvazifilozofický, kvazirevoluce, kvaziumění aj.
         Příslovce alias i vulgo bývají citátově užívána v detektivkách a příbězích z prostředí podsvětí, kde byly přezdívky nezbytným krycím prostředkem zločince - Pepík alias Fajfka, Růžena alias Modrá punčocha, strážmistr Vejvoda vulgo Křivák , účetní Horák vulgo Mazánek aj. Prostředí kriminálních historek není ovšem podmínkou užití, vulgo i alias najdeme např. i v textech ze světa literatury a umění vůbec, např. polárník Jan Welzl, alias Eskymo Welzl nebo Egon Ervín Kisch , vulgo "zuřivý reportér". Souhrnně můžeme významy obou latinských příslovečných výrazů stanovit podobně: alias je "jinak, vlastně jinak zvaný", vulgo je "obyčejně, obecně, jak se říká".
         Nedávno nás vyzval v tomto ranním pořadu Dobré jitro pan J. Jírů, aby mu odpověděl ten, kdo ví, proč se rozhlasový nepřetržitý výtah jmenuje páternoster. Tady je odpověď, která možná zaujme i další posluchače. Nejen ve staré budově rozhlasu, ale i leckde jinde jezdí takové výtahy, do kterých se nastupuje za jízdy a nepřetržitě přijíždí jedna otevřená kabina za druhou - jako korálky na šňůrce (tedy spíš na laně). A to je právě motivace pro obrazné pojmenování páternoster. Slova pater noster - latinsky totéž co Otče náš jsou začátkem modlitby, která se mnohokrát modlí při růženci a korálky tu plynou v rukou toho, kdo se takto modlí, stejně nepřetržitě a opakovaně jedna za druhou jako ty kabiny u našeho výtahu. Jde tedy o obrazné pojmenování, ve kterém došlo ke stejné metafoře - přenesení významu podle jisté podobnosti - jako už dávno u českého slova páteř. Slovem páteř se počeštěně také jmenovala motlitba Otče náš ve staré češtině. A stejným přenesením významu podle obratlů v páteři, řazených za sebou stejně jako korálky na šňůrce v růženci, se pojmenovala celá páteř - spina dorsalis. Dodáme ještě, že sousloví pater noster se u pojmenování výtahu spojilo v jedno skloňované slovo (s délkou): nastoupil do páternosteru, přijel páternosterem apod.

Jaroslava Hlavsová