V čase prázdnin opouštíme alespoň na čas své domovy a cestujeme nebo hledáme letní byt, jak se dřív říkalo. Mnozí to řeší jednoduše - vymění svůj byt ve městě za jiný na venkově - v podobě chalupy nebo chaty. To je naše zvláštnost, ve světě se nechalupaří, spíš se hledá na dovolenou pokaždé jiná střecha nad hlavou; podle možností - od stanu až po pětihvězdičkové hotely na některé riviéře, jak se podle italštiny říká mořskému pobřeží.
         Když probereme názvy nejrůznějších turistických ubytovacích zařízení, leccos se z jejich původu dovíme i o kulturních souvislostech lidského cestování a přebývání. Začneme u těch dvou slov domácích, chata a chalupa, i když jejich pravý původ jasný není. Slovo chalupa je jen v jazycích západoslovanských, a dokonce - v podobě kaluppe i v sousedních německých nářečích. Chata je známa i u Slovanů jižních a východních. Avšak ani chata nemá jasně slovanský původ a uvažuje se o dávném přejetí z maďarštiny i o evropských souvislostech, např. s německým Hütte. Na cestách ale střechu nad hlavou měníme, pokud ji nevezeme nebo neneseme s sebou. To nejjednodušší, tedy stan, má jméno domácí, odvozené od slovesa státi. Stany bývají v kempu nebo tvoří tábor, např. skautský. Stany mají různá jména i tvary, nejexotičtější je indiánské, původně kožené teepee. Obecné podstatné jméno tábor je však české a dokonce patří k těm několika, která se od nás šířila po světě do jiných jazyků. Původně byl tábor vojenské husitské ležení, ale také husitské město Tábor, pojmenované podle biblické hory. Stejný základní význam (totiž vojenské ležení) má i novodobé synonymum, slovo nedávno přejaté z angličtiny, camping nebo camp. V takovém kempu nejsou - jak víme - jen stany, ale také obytné přívěsy, anglicky caravany. Tyto maringotky, oblíbené při autoturistice a nazývané výrazem dnes už mezinárodním, souvisejí jasně s celoevropským slovem karavana, které je původu perského. Perské karvan znamenalo kupeckou družinu nebo i krytý vůz obtížně cestující (pouští nebo nepřátelským územím). Takovým okolnostem se ovšem moderní karavany raději vyhýbají. Těm, kdo si vlastní přístřeší nevezou, v kempu nabídnou bungalov - tedy chatičku na přespání. I tohle slovo se objevilo ve slovníku turistiky až nedávno a přišlo z angličtiny. Tam je ale koloniálního původu, v originálním bengálském prostředí je bangala dřevěný domek s verandou.
         Zbývá nám ale to nejpodstatnější. Odjakživa je i na cestách nejlepším ubytováním pevný dům. Soukromý a rodinný se nazývá francouzským slovem penzion, jinak máme co dělat s celou rodinou názvů, které všechny vycházejí z latinského hospitale "pohostinný" (dům). Odtud se k nám dostává přes francouzštinu a němčinu forma hotel, nyní s novými variantami: botel (podle anglického boat "člun") je hotel na lodi, motel je umělé zkratkové slovo, označující hotel pro motoristy a z jedné cestovní kanceláře známe dokonce rotel, což je hotelový autokar, tedy hotel na kolečkách. Do okruhu hotelů a hostelů (což je - jak známo - noclehárna, zvláště pro mládež) patří i hospic. Název hospic měl stejnou cestu jako hotel - z latinského hospitium "pohostinná střecha" přes francouzštinu a němčinu k nám; znamená útulek pro pocestné a nyní i útulek pro staré nemocné lidi. Připomeneme si tu i příbuzný, původně německý výraz špitál, užívaný dosud u nás jako slangové označení nemocnice.
         Řekli jsme, že všechny ty výrazy vyšly z latiny. Vedle východiska hospitium je tu i latinské hospes "host" od stejného základu jako slovo naše, ale také slovo hospoda nebo pohostinství. Navozují představu laskavého, přátelského přijetí. Hotely, hostely i hospody by ale opravdu neměly připomínat druhý význam latinského hospes. To byl totiž nejen host, ale také cizinec, nepřítel. A s hosty by měly hotely vždy zacházet jen ve smyslu pozdějšího latinského hospitale "pohostinný".

Jaroslava Hlavsová