Jihočeská píseň o rybářích - tzv. pěšácích - sděluje, že "nastal už pro ně čas, aby už vyjeli a rybník Svět, Rožmberk, bošileckej Švancenberk s jinejma slovili". Výlov rybníka je zajímavá podívaná. Dodržují se při něm dávné rituály a síla tradice se projevuje i v jazykové stránce rybářského řemesla.
         Rybníkařské názvosloví je starobylé, některá slova z jazyka rybářů jsou až praevropská. Mezi ně patří například názvy sítí nevod a vatka - obě pocházejí se severoněmeckého Wate. Nevod je síť dlouhá až padesát metrů, vatka je síť menší. Jiná čtyřrohá síť upevněná na dlouhé tyči je čeřen. To slovo znali už středověcí rybáři a také Jan Amos Komenský ve svém díle Brána jazyků píše: "Rybář v jezeře a rybníku sítí rybářskou a nevodem, aneb smykem, v potoce sakem (čeřenem) a vrší loví." Slovo vrš, vrše později Jungmann vysvětluje: "Košík z vrbového proutí pro lovení ryb, který se proti proudu klade." Tímto slovem (v jižních Čechách říkali "ouvrž") označovali rybáři pevnou proutěnou síť v tzv. čapu (čap je jihočeská archaická podoba slova čep), tedy v zátce, která zajišťuje, aby ryby z rybníka neutekly. Slovo vrž (s ž) původem sahá až do praslovanštiny a souvisí s baltskými názvy pro prut - vrše se pletly z proutí a severští rybáři tu byli pro naše staré rybářské názvosloví vzorem. Komenský v citované větě zmiňuje také sak. To je slovo všeslovanské, které je pojmenováním rybářské sítě na rámu, tažené za dřevěnou tyč proti proudu (podobně jako čeřen). Sak souvisí s latinským označením sítě sagena a k nám ho přinesla němčina.
         Významné postavení rybářství dokládá hojnost rčení o rybách. Dodnes se například říká, že se někdo cítí jak ryba ve vodě nebo naopak jako ryba, kapr na suchu - shodná přirovnání má i ruština, angliština, němčina a francouzština. Říkáme také, že kouká, jako by chtěl vypálit rybník - a teď vzpomeňte, že při výlovu zazní známý povel "Hoří!". Na tohle zavolání si mohou přihlížející sami zadarmo nabrat do košíku zbylé menší rybky, které se mrskají na mělčině. A ještě něco: slyšeli jste jistě o někom říci, že běhá jak s keserem - tedy velmi rychle. Německý výraz keser označuje opět síť na bidle pro potřebu "sádeckých", kteří tou sítí rychle překládají ryby do sádek. Říkáme-li o někom uznale, že je to kabrňák, je původně kaberňák, tedy velký kapr k kaberny, hlubokého místa u hráze, kde opravdu jsou ty nejlepší kusy. (Slovo kaberna souvisí s latinským caverna - dutina.)
         Dnes často ironicky (i v politice) zazní pořekadlo, že kapři si sami nevypustí rybník. Ten pomyslný - v přeneseném významu "dobré bydlo" - jistě ne. Těm pravým kaprům ho jihočeští porybní nedávno vypustili pro naše vánoční hody.

Jaroslava Hlavsová